Takže, dovolená s dítětem... Četla jsem na dané téma několik oduševnělých manifestů. Což mimochodem z duše miluju tyhle motivační proklamace. Jako když vás zarytě přesvědčujou o půvabu spinningu... Bullshit! Každopádně psali, že jet k moři s dítětem znamená konečně si užít dovolenou naplno. Jako proti gustu, dobrý, ale sorry: Pokud tím "naplno" nemínili, že onomu dítěti neodlepíš čočky od ánusu, a slovu užiješ nezapomněli dodat uvozovky, tak to teda moc nechápu.
Fáze 1: Obhlídka terénu. Přijedete na místo určení, abyste zjistila, že v podstatě neexistuje byť jen pět metrů volného výběhu, kde by se dítě bez vašeho nepřetržitého dozoru nepřizabilo. Pláže, tak na těch se v podstatě jen otočíte, páč na dítě je tam v tu nejatraktivnější dobu příliš toxického UV záření. Takže si opálíte leda tak rukávy při cestě pro Aperol. Když už jdete na pláž, nevybíráte zdaleka tu nejhezčí, ale tu nejbližší se stromem v utopickém přesvědčení, že si dítě bude hrát ve stínu. Nebude! Co se týká venkovních aktivit, tak ty podnikáte víceméně jen ráno a večer, neboť přes den je na dítě moc vedro. Tudíž se většinu dne placatíte na pokoji nebo někde pod větvema. Kamkoliv jedete a cokoliv děláte, dítě v krátkém časovém intervalu omrzí, takže řve. Na truc sabotuje i chůzi, takže ho vláčíte na rukou a zpocený koláče se vám táhnou od podpaží až ke kotníku. Výlety regulujete soudě dle toho, co dítě s ohledem na předchozí zkušenost vydrží. Takže jdete v podvečer leda tak na zmrzku, kterou vám dítě ve finále stejně sežere. Když dítě usne, přežíváte v panické hrůze, aby se nevzbudilo, takže chodíte radši na veřejný hajzly a v noci nesplachujete. A to vám můžu říct, že se pak coby matka cítíte echt požehnaně.
Takhle, jo. Já si to užila. Jako fakt moc, ale jen díky tomu, že jsme si s sebou přibalili vnoučatchtivou tchyni. Upřímně, nemít ji za zadkem, zřejmě ve svý vzdorovitý neochotě být ustavičně stoprocentní po dvou dnech kapituluju a nekompromisně zavelím předčasný odjezd. Dovolená s dítětem je regulérní full-time job krát dvacet. Je to fajn třeba proto, jak vděčně se vracíte domů k zaběhnutým rituálům. Taky změna prostředí, super. Ale ať mě nikdo nepřesvědčuje, že dovolená s dítětem je lepší než jakákoliv sólokce.
Na druhou stranu, možná má někdo takový to dítě z televize, který vrznete pod palmu a ono si hodinu listuje novinama. Takovému jedinci závidím a pochopitelně mu to nepřeju. Taktéž chápu, že zkušenost je nepřenositelná. Takže jeďte! I mě varovali, ať nejedu. I mě varovali, že mě po návratu čeká rozkol v rodině. Nicméně na vás apeluji, pokud máte někoho, co ocení několikadenní přívěšek v podobě malého tyrana, neváhejte a klidně mu za to i zaplaťte!
